Tento text je drobně revidovaným nikdy nepoužitým reziduem mé dávné diplomové práce na brněnských dějinách umění, doplněným o drobné aktualizace, zejména nálezy rukopisů Guida von List v brněnském městském archivu. Protože zřejmě nenajdu čas dále na[…]
Pokud se chcete podívat, jak jsem o Slavkovském restaurování mluvil v Dobrém ránu s Českou televizí, můžete zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/312292320120081/?video&index=216624#video
Příběh objevení Letzelova náhrobku Kláry Květoňové má po nějakém čase pokračování. Berlínský korespondent listu Tokyo Shimbun (založen 1884 a vycházející dvakrát denně v nákladu blížícímu se milionu výtisků) Takahiko Myiamoto se za mnou přijel podívat až[…]
Ve Vídni na osmdesátých let 19. století patřil stárnoucí Friedrich von Amerling nový tutor mladých brněnských autorek k oblíbeným portrétistům a k nejvýraznějším a nejoblíbenějším představitelům Vídeňské biedermeierské výtvarné tradice. Minimálně Sofie se pod jeho vedením měla jistou[…]
Jakou přesně dobu dlí sesterské duo v bavorské metropoli je možno v současnosti pouze odhadovat. Nicméně jejich další expozice v rodném městě proběhle až v roce 1878. V březnu prezentují na výstavě v Gewerbemuseu plátno pod titulem Cizincova píseň (Ein Fremdes[…]
Franz rytíř von Felbinger byl bezpochyby ústřední uměleckou osobností německého Brna poslední čtvrtiny 19. věku. Malířem, jemuž bychom těžko hledali rovnocenný generační protějšek, ať námětově, tak technicky. Lidsky byl rytíř Felbinger rovněž velmi zajímavou osobností. Šlechtický[…]
Když bylo v podvečer 19. července roku 1906 na hřbitově v Želešicích u Brna spouštěno do hrobu tělo Franze rytíře von Felbingera, loučily se s ním německé regionální denníky jako s po všech stránkách nadaným, ba přímo geniálním mužem. „Franz rytíř[…]
Výkresy mistrovských kusů z olomouckého archivu Vzhledem k tomu, že na přednášce pro členy Gesellschaftu der Freunde für Möbel – und Raumkunst e.V. v Moravské Galerii německé kolegy zaujaly zejména výkresy mistrovských prací, které jsem nedlouho předtím nalezl[…]
Příběhy brněnských německých umělců upadly kvůli událostem století minulého, které tak divoce zamíchalo s osudy většiny lidí žijících v bývalém Zemském hlavním městě, takřka kompletně v zapomnění. Pokusil bych se tedy z něj vynést na světlo jeden z těch, který[…]
Píše se rok 1928, když Alfons Mucha z Ivančic dokončuje sérii obrazů z dějin slovanstva. Podobná informace by jistě většině historiků umění přišla při prohlížení dobového tisku naprosto nezajímavá, pokud by v ní figurovalo příkladně jméno Alois Novák.[…]
