Němečtí malíři v Brně na sklonku 19. století

Na tomto místě se záhy naleznete životní příběhy brněnských německých malířů z druhé poloviny 19. století. Prvními budou sestry Marie a Sofie Görlichovi a Franz Ritter Von Felbinger...další snad budou následovat.
Posted in Němečtí malíři v Brně – seriál článků by with comments disabled.

Malý příspěvek k historii vily Rozálie a Jaromíra Láskových v Brně na Vinařské ulici

Při restaurátorském zásahu na interiérech a mobiliáři vily Láskových byl v pánském pokoji za obložením nalezen složený titulní list odpoledního vydání brněnských novin Tagesbote s datem 20. října. Dělníci pracující na interiéru vily je použili k podložení obkladovéno panelu v společenském pokoji nedaleko zimní zahrady. S jistou rezervou to může ilustrovat průběh dokončovacích prací v interiéru stavby. Zásah jsem tehdy vedl, plánoval a s dalšími kolegy prováděl pro dnes již v oboru nepůsobící společnost Moravaprix.s.r.o. Prací se účastnili: Roman Friak, Martina Čechová, Kamil Raputa a Stanislav Vinš. tagesbottelv
Posted in O restaurování, O umění by with comments disabled.

Dopis z Tokia

Mého malého objevu si povšimli i mimo naši moravskou metropoli, a jednoho dne jsem našel ve schránce dopis z Tokia. Moc si toho cením.
Posted in O umění by with comments disabled.

Jan Letzel v Brně

Poznámka k náhrobku Kláry Květoňové na Ústředním hřbitově v Brně , který je atribuován architektu Janu Letzelovi. Klára Květoňová rozená Štibralová, na jejímž hrobě náhrobek od Jana Letzela stojí, byla první manželkou Františka Květoně, který byl profesorem na Obchodní akademii v Brně. Klára zemřela v roce 1910, nedlouho po porodu syna Miroslava. František pak v době Světové války vstoupil do Československých legií. Spojitost s Janem Letzelem je i nadále nejasná. Nabízí se však jedna relativně schůdná hypotéza. V Brně totiž tou dobou žije Marie Součková rozená Letzel, architektova sestra a manželka profesora Stanislava Součka toho času přednášejícího na II. českém gymnáziu v Brně. V Brně se též měla kolem roku 1907 zdržovat matka Jana Letzela Valburga. Je tudíž možné, že došlo ke kontaktu Františka nebo Kláry Květoňových a Marie či Stanislava Součkových. Předrepublikoá slovanská kulturní elita nebyla v tehdejším Brně nijak široká a pravděpodobnost podobného kontaktu je tím pádem značná. Důsledkem toho mohlo být, že po předčasné smrti Kláry Květoňové byl skrz Marii Součkovou osloven s návrhem pomníku její bratr Jan. Žel jde prozatím pouze o pracovní hypotézu, kterou není možné podepřít žádnými relevantními prameny. Celý případ má však ještě lehce absurdní epilog. Marie Sočková, která byla ženou významného bohemisty a sestra architekta Jana Letzela, který tak napínal síly k propagaci Československé republiky, byla v roce 1945 odsunuta z Brna jako Němka. Díky JUDr. Illnerovi, Mgr. Czajkowskemu a p. Holému
Posted in O umění by with comments disabled.

Nález náhrobku atribuovaného architektu Janu Letzelovi na brněnském Ústředním hřbitově

Na jaře roku 2008 jsem si při čekání na schůzku povšiml na brněnském Ústředním hřbitově značně neobvyklého tvaru náhrobku. Mezi kříži a obelisky doslova svítila japonská obřadní brána Torii. Tento drobný, ale pozoruhodný objev reflektoval ve svém článku pan redaktor Miloš Šenkýř v Lidových novinách 18. listopadu 2009. Letzel, žák Kotěrův, je znám především svým působením v Japonsku. Je například autorem známého hirošimského Průmyslového paláce, nyní Atomového dómu. Nalezená realizace pozoruhodně dokladuje vliv japonských reálií na Letzelovu činnost i citlivou a kontextuální transpozici původní japonské formy do středoevropského prostředí. V tomto případě použil architekt formu tradičního prvku japonské sakrální architektury. Brána Torii je tradiční formou vstupu do šintoistických chrámů a posvátných okrsků. Letzel ji zde evidentně využil pro širokou srozumitelnost symbolického významu brány jako přechodu do jiného stavu existence. Pozoruhodná je také značná geografická vzdálenost od ostatních Letzelových realizací v Čechách. Takto v hloubi Jižní Moravy by jedno z oněch nemnoha děl, jimiž se Letzel prezentoval na našem území, očekával zřejmě málokdo. Náhrobek Kláry Květoňové jsem atribuoval Letzelovi na základě přípisu na reverzu pomníku, který je na fotografiích dobře čitelný. Datace díla je poněkud problematická, neboť Letzel sám se zdržoval na území republiky pouze v kratších periodách, a to mezi roky 1920 -1922 a krátce před svým úmrtím 1924 -1925. Projekt sám by však mohl být jistě realizován i korespondenčně. Podle data úmrtí v tomto případě těžko soudit. Pomník mohl být vztyčen dodatečně. Je těžko uvěřitelné, že tato sice malá, ale přece tak pozoruhodná architektura, stála celá dlouhá léta uprostřed moravské metropole zcela nepovšimnuta. Pokud sám ještě v této věci něco zjistím, objeví se to opět na tomto místě. Pokud by Vám bylo k tomuto případu něco známo, kontaktujte mne prosím přes sekci kontakt. letzel02-225x300
Posted in O umění by with comments disabled.