Franz Ritter von Felbinger – brněnský von Uhde?

Když bylo v podvečer 19. července roku 1906 na hřbitově v Želešicích u Brna spouštěno do hrobu tělo Franze rytíře von Felbingera, loučily se s ním německé regionální denníky jako s po všech stránkách nadaným, ba přímo geniálním mužem. „Franz rytíř von Felbinger včera zemřel ve stáří 62 let. S ním odchází geniální muž, který v osmdesátých letech ve společnosti našeho zemského hlavního města hrál nezanedbatelnou roli1“, oznamovaly Tagesbote v nekrologu rytíře Felbingera už 16.července. Korespondent zveřejnil 19.července rovněž obsáhlý nekrolog s fotografií zesnulého, v jehož úvodu se můžeme dočíst: „dnes v 6 hodin večer bude v Želešicích pohřben pan Franz rytíř von Felbinger, s nímž odešel ze života geniální muž2.“ Jak je vidět, minimálně pro některé své současníky jím bezesporu tento vážený, bohatý a úspěšný inženýr, vynálezce, podnikatel a malíř byl. Nesporné však jistě je, že ten den pohřbívala brněnská německá komunita jednoho bezesporu z nejpozoruhodnějších příslušníků generace čtyřicátých let 19. století. Jen těžko bychom mezi jeho vrstevníky hledali osobnost s tak širokým záběrem a tak úspěšnou v tolika zdánlivě značně odtažitých oborech. V Tagesbote z 17. července 1906 oznamuje komanditní společnost Franz rytíř von Felbinger a spol. v Želešicích, že 15. července toho roku odešel po dlouhém utrpení zakladatel a komanditista Franz rytíř von Felbinger c. a k., dvorní dodavatel, inženýr, akademický malíř, rytíř Řádu pruské koruny 3.třídy a zlatého záslužného kříže, člen Mnichovského družstva umělců, čestný občan Želešic, čestný člen různých uměleckých a humanitních sdružení atd. Dále uvádí, že se pohřeb bude konat ve čtvrtek 19. července 1906 v Želešicích3. Z předchozího tedy jasně plyne, jak širokou škálu zájmů měl rytíř Felbinger a i to, že v nich dosáhl nemalých úspěchů, za které sklízel uznání a obdiv svých spoluobčanů. To ostatně dotvrzuje i prostor, který je Felbingerovi věnován ještě roku 1926 jeho bývalými spoluobčany v publikaci Q. Brandta věnované obci Želešice4.

Nekrology jsou však téměř jediným zdrojem informací pro valnou většinu slovníkové literatury, v níž je Felbinger zmiňován. Poohlédneme-li se ovšem po jiných pramenech, zjistíme, že existuje ještě mnoho dalších zdrojů informací o této pozoruhodné osobnosti. Nekrology nejsou rozhodně jedinými zmínkami o Felbingerovi v dobovém tisku. Mnoho jeho účastí na výstavách je relativně obsáhle komentováno, jak na stránkách Tagesbote tak i Korrespondentu. Zmínky o něm se objevují i v Mittelungen des Mährisches Gewerbemuseum nebo v Brünner Sontag Zeitung. Ke zmínkám v dobovém tisku se přímo váže i rukopis Welzlův5, který poskytuje mnoho značně spolehlivých bibliografických údajů. Zápisy bohužel končí rokem 1890. Zápisy vztahující se k nekrologům byly nejspíše doplněny při pozdějším přepisu. Za Felbingerova života se jeho jméno objevuje i v Prokopově práci o moravském výtvarném umění a architektuře6. Ani po smrti se Felbinger nevytrácí ze stran publikací. Ať jde o již zmíněnou Brandtovu publikaci, v jejíž spolehlivosti jsou přece drobné rezervy, nebo publikaci vydanou roku 1929 Mährische Kunstvereinem a věnovanou umělcům německé národnosti na Moravě a ve Slezsku7. Přes titul, který zdůrazňuje její moravský charakter, však převažují brněnští umělci.

Po roce 1945 se částečně – také vzhledem k averzi vůči německému etniku – vytrácí zájem nejen o tohoto pozoruhodného autora, ale i o německé brněnské malířství vůbec. Částečná renesance zájmu o Felbingerovu osobu nastává až v osmdesátých letech 20.století především ve statích Jaroslava Kačera.

1 Franz Ritter v. Felbinger +. in: Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 16. 7. 1906, s.4.
2 Franz Ritter v. Felbinger +. in: Mährisch- slesischer Korrespondent, 19. 7. 1906, s.5.
3 Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 17. 7. 1906, s.7.
4 Quido Brandt, Ingenieur Franz Ritter von Felbinger in Schöllschitz. III.heimatbüchlein der deutschen Brünner Sprachinsel. Brünn,1926, s. 71- 73.
5 Woelzel Hans, Quellen zu einer Geschichte der Mährischen Kunst und Kunstgewerbes. 1893.
6 Prokop August, Die Markraftschaft Mähren in Kunstgeschichtliche Beziehung. Teil IV. Wien, 1904.
7Von unseren Deutschen Bildenen Künstlern in Mähren und Schlesien. Brünn, 1929.

Posted in Němečtí malíři v Brně – seriál článků by with comments disabled.